Co je to stres, jak jej můžeme definovat a pochopit jeho účinky?
Co to tedy ten stres je?
Stres je slovo, které slyšíme ze všech stran – „jsem ve stresu“, „mám hrozný stres“, „mám depku“ atd. Výroky, které jsou běžnou součástí každodenní komunikace. Kromě běžných lidských setkání se svými rodinými příslušníky, přáteli a kolegy v práci slyšíme o stresu také ze sdělovacích prostředků. Přibývá lékařských výzkumů, které upozorňují na vztah stresu a různých tělesných onemocnění. Stres se často vyskytuje v náročných životních situacích. Co je to stres?
Souhrn:
- Napětí, zátěž
- Stav nadměrného zatížení či ohrožení
- Stres nemá pouze negativní význam – eustres a distres
Definice stresu
Slovo stres pochází původně z anglického „stress“, což znamená napětí nebo zátěž. V odborné psychologické literatuře bychom nalezli celé spektrum definicí, co stres je. Pro naše účely si vystačíme s tou nejzákladnější:
„Z psychologického hlediska lze stres chápat jako stav nadměrného zatížení či ohrožení“ (Vágnerová, 2008).
K této definici bych si dovolil pár praktických poznámek z poradensko-terapeutické praxe. Stres je z mého pohledu velmi individuální. To, co stresuje vás, nemusí stresovat vašeho kamaráda a obráceně. Každý člověk je zkrátka jedinečný, a to platí i vůči reakcím na různé podněty. Například pracovníci z bezpečnostní agentury by měli být schopní dobře zvládat stres a stresové situace.
Praktické příklady projevení stresu
Jako praktický příklad k tomuto vyjádření si můžeme vzpomenout na to, jak kdo reaguje na různé zkoušky, například na maturitu. Mám živě v paměti své spolužáky, kteří nekladli maturitě velký význam a po stresu ani památky (možná to jen dobře zakrývali). Obráceně si vzpomínám sám na sebe, jak jsem se pečlivě připravoval a vnímal stres, který na mě působil.
Jiným příkladem může být to, když přicházíte do nové skupiny. Dejme tomu, že v rámci své práce se musíte účastnit nového produktového školení. Víte, že pojedete do Prahy, zde bude více než 30 osob v místnosti. Nikoho z nich neznáte. Jaké jsou nyní vaše pocity?
Pro některé z nás je možná již jen tato představa stresující. Obráceně jsou osoby, pro které je to skvělá příležitost. Těší se, v nové skupině se velmi rychle cítí jako ryba ve vodé.
V odborné hantýrce mluvíme o tzv. stresoru. Jde o podnět, který na nás působí stresově (distresově), má negativní důsledky na naše zdraví. Přesto, že existují individuální rozdíly mezi lidmi, můžeme specifikovat běžné podněty, které jsou stresory:
Seznam stresorů podle Křivohlavého (2008).
Dále si můžeme povšimnout, že každý člověk má individuální reakce na stres. Slýchávám či sám prožívám celou řadu z nich: rychlejší bušení srdce, zčervenání, výraznější pocení, tlaky v břišní oblasti, bolesti hlavy, třes rukou, časté nucení jít na toaletu, svalové napětí (často v oblasti krční páteře), vyrážka v obličeji, pocit knedlíku v krku, horší soustředění, rychlá mluva (až zadrhávání v řeči či koktání) atd. Pokud vás toto téma zajímá více, mám pro vás dobrou zprávu. V dalším článku se více zaměříme na to, jak stres u sebe sama rozpoznat.
Velmi blízko reakcím jsou také individuální strategie zvládání. To znamená, jak se stresem zacházíme, když se vyskytne (co s ním děláme). Během našeho života jsme se naučili různé strategie, které nám pomáhají stres zvládnout. Jaké jsou ty vaše?
Když využiji svoji zkušenost práce s klienty či skupinami
(například při Employee Assistance Programme – EAP ), často slýchám tyto odpovědi:
- dám si panáka
- zkouším myslet na něco jiného
- antistresové hračky
- pečlivě se připravím
- jdu si zaběhat, zacvičit či sport obecně
- promluvím si o tom s kamarádkou / kamarádem
- jdu to udělat co nejrychleji, abych to měl za sebou či obráceně – co nejdéle to odkládám
Strategií existuje skutečně celá řada a každý máme jiné, své jedinečné. Podělte se s námi v komentáři o vaši nejúčinnější strategii zvládání stresu!
Hezký den, Martin K.
